Mnohé události ze společenského života i staré zvyky dnes ožívají jen ve vzpomínkách dříve narozených, kteří je buď sami zažili, nebo je znají z vyprávění svých rodičů či dokonce prarodičů.

Životopisy farářů v Lulči

JOSEF SVOBODA

nar.6.11. 1841 – zemřel 10.3 1926

FARÁŘEM V LULČI v letech 1888- 1921

 

LADISLAV ZAVADIL

Narozen 26. prosince 1861 v Adamově, vystudoval české gymnázium a bohoslovecký ústav v Brně

1872- 1884 a byl 25. května 1884 ordinován. Jako kaplan byl r. 1884 v Tikovicích a Bučovicích, r. 1884 -1885 v Jenešově, v roce 1885 – 1894 ve Velké Byteši, jako administrátor r 1885 – 1886 v Křoví (excurrendo) a v r 1888 na Huníně, a jako farář 1894 – 1900 v Osové Bitýšce a v roce 1900- 1911 v Křižanově. FARÁŘEM V LULČI je od 29. října 1911- do 31. října 1928, kdy je instalován za sídelního kanovníka v Brně s platností od 1.2.1928.

 

VÁCLAV NAVRÁTIL

nar. 26.7 1886 – zemřel 6.2.1964

 

Narodil se 26.7 1886 v Netčicích pol. okres Kroměříž. Studia konal po 8 let na českém st. gymnáziu v Kroměříži v letech 1900 – 1908, I. ročník theologie studoval na theologické fakultě ve Vídni, a další tři ročníky na bohosloveckém ústavě v Brně, kde  byl též dne 21.7 1912 od biskupa Pavla Huyna vysvěcen na kněze. Po vysvěcení byl  kooperátorem v Blansku od 1.8. 1912 do 31.7 1915, ve Kdousově od 1.8 1915 do 31.3 1917, kaplanem ve Slavkově od 1.4.1917 do 31.12. 1918, kooperatorem v Dolních Kounicích od 1.1.1919 do 31. 12 1921, a od této doby stále kooperátorem v Lulči u zdejšího faráře, assessora biskupské Konsistoře, a předsedy Jednoty duchovenstva diecese Brněnské Ladislava Zavadila. FARÁŘEM V LULČI je od 25. března 1929 do 1. května 1963, kdy ze zdravotních důvodů odchází na odpočinek. Agendu předává dne 9.5 1963 při kanovnické visitaci.

 

 LUDVÍK TICHÝ

Narodil se 8.2. 1925 v Zakřanech farnost Vysoké Popovice. Studoval na gymnáziu v Ivančicích , rok se pak učil u otce kovářem (pracovní nasazení pro protektorát) a od roku 1945 studoval na theologickém učilišti v Brně . Na kněze byl vysvěcen 16.4. 1950 nejd. biskupem brněnským Dr. Karlem Skoupým. Od 5.9.1950 do 31. 12. 1953  vykonával presenční vojenskou službu podle § 38,8 . Od 16. 1. 1954  byl kooperátorem ve Slavkově – nastoupil 7 února. 1. června nastoupil na kaplanské místo v Lulči, kde byl kaplanem do roku 1963. Po smrti P. Smékala, administratora v Račicích 18.6. 1954 dojíždí do Račic, od 16.3 1957 dostal excurrendo administrátora do Rostěnic.

FARÁŘEM V LULČI je od 9.5 1963 do 1.2 1972, kdy je výnosem biskupského Ordinariátu přeložen do farnosti Hluboké Mašůvky okres Znojmo.

KRIŠTOF NEČAS

Narodil se 3.12. 1920 Čebíně u Tišnova. Měl studovat gymnázium v Brně, ale při misiích v roce 1931 v Čebíně, P. Pospíšil převor z Prahy přemluvil jeho otce, aby šel studovat do Prahy. Kde studoval gymnázium P.O. Jezuitu v Bubenči, kde maturoval v r. 1939. Po maturitě nastoupil k dominikánům. Tři roky sloužil v Olomouci s bratry řeholními, po skončení studia v roce 1946 odešel do Znojma, kde byl jmenován a kooptován na faráře u sv. Kříže. V roce 1954 při likvidaci kláštera byl internován nejdříve 3 měsíce v Králikách a později do roku 1956 v Želivě. Po likvidaci Želivu odešel do civilního zaměstnání, rok v kamenolomu v Čebíně potom skladníka LVD Brno. V roce 1967 se opět dostal do duchovní správy, jako kaplan v Třebíči u sv. Martina. Na podzim 1968 se dostal opět do Znojma, po rozpuštění komunity byl přeřazen do Lulče, kde byl až do roku 1990

 

OD ROKU 1990

Antonín Špaček farář z Drnovic administrativa excurrendo, odešel do Valče

OD ROKU 4.10. 1992 – 30.6.1993

Jindřich Kotvrda farář z Drnovic administrativa excurrendo, odešel do Australie

OD ROKU 1.7.1993 do 31.1995

Jan S. Pouchlý farář z Drnovic administrativa excurrendo,odešel do Slatiny

P. Vojtěch Oldřich Divácký 1.8.1995 - 6.9.2006

P. Jiří Paleček 6.9.2006 - 30.9.2008

P. Milan Vavro 1.10. 2008 - 30.6.2009 administrátor ad interim

P. Zbigniew Wieslaw Wawrowski /kněz polské arcidiecéze Katowice/1.7.2009 -

Vzpomínky pamětníků

 

Nemojany

 

Odpoledne v den 16. května – na svátek Jana Nepomuckého- bývalo asi do 50. let minulého století zvykem obejít v průvodu kříže ve vsi i v okolí. U každého křížku se věřící zastavili a pomodlili se- děkovali tak za minulou úrodu a prosili za úrodu budoucí.

 

 Dne 29. června- na den sv. Petra a Pavla- chodívalo procesí na křtinskou pouť. Farníci z Lulče,Tučap i Nemojan se na cestu dlouhou přibližně 15 km vypravili kolem čtvrté hodiny ranní; vpředu šel s křížem kaplan, za ním muži nesoucí korouhve, následování věřícími- - dospělými i dětmi. Za zpěvu kostelních písní a předříkávání modliteb putovali po silnici do Račic, odtud vzhůru lesem po zámecké cestě a dále po silnici do Křtin, kam dorazili kolem 8. hodiny. Zde se všichni odebrali na pobožnost k Panně Marii; po mši si u pouťových atrakcí a stánků pouťových prodejců přišly na své i děti- byla to pastva pro dětské oči a také radost když rodiče uvolili alespoň nějakou tu maličkost koupit... Po poledni bylo požehnání a pak následovala zpáteční cesta- pěšky opět těch patnáct dlouhých kilometrů; domů se unavení poutníci vraceli v pozdní odpoledne.

 

Zvyk chodit na pouť se udržel i po 2. světové válce, tradiční procesí však poutníkům po začátku 50. let skončila. Začalo se jezdit na kolech, později i auty, skupin pěších poutníků postupně ubývalo. V období přibližně posledních deseti let bývá pro zájemce objednán autobus, přesto se však najdou i jednotlivci, kteří cestu na pouť absolvují pěšky.- Pro dnešního člověka zní až neuvěřitelně, že ještě před osmdesáti či devadesáti lety se někteří ze zdejších dokázali „po svých“ vypravit na pouť na Hostýn či dokonce do Mariazel

 

( Převzato z brožurky "NEMOJANY 1147-2007" )

Joomla Templates by Joomla51.com